9. kapitola - Nech si zdát o květince v lektvarech

4. srpna 2013 v 11:40 | Cather |  Život Nebelvírských sedmaček, aneb za vším hledejte Poberty!
Tak momentálně jsem na dovolené, takže nic přidávat nebudu :( ale píšu pokračování k Mischeliné povídce na přání, objeví se někdy během následujících dnů/měsíců v jednorázovkách a přísahám, že až se vrátím přepíšu několik Stínových lidí. Mimochodem tohle je PŘEDNASTAVENO!


"Přeměňování!" láteřila Kate a hrnula se ze snídaně na první hodinu. Z nějakého podivného důvodu se tento nebelvírský trojlístek vyhýbal kontaktu s Poberty, nebo to bylo tím, že na ně ještě nenarazily.
"Všimla sis, jak si stěžuje na každou hodinu, kterou máme?" šeptla Lily k Mandy.
"Jo, skoro víc, než v uplynulých letech nadávala na Blacka." odpověděla jí hnědovláska hraným šepotem, aby jejich kamarádka mohla slyšet celý jejich rozhovor.
"Ty ses o mě zmiňovala někdy špatně?" vykřikl dívkám za zády, zřejmě udivený Sirius.
"Tys mě snad nikdy nepotkal." otočila se na něj Kate, celkem naštvaná.
"Potkal, a mnohokrát, a mnohokrát bych tě ještě moc rád viděl." zašklebil se na ni černovlasý Casanova.
"Si dej odchod nebo poznáš, že mě už nikdy nechceš vidět… Jsem si jistá, že by si mě tvoje nádobíčko ještě dlouho pamatovalo, mě a můj kopanec."
"Tichošlápku, řekni svý nastávající ať mlčí jinak umřu!" vyhrkl James a smíchy se málem zhroutil, naštěstí, ale taky naneštěstí pro Lily, popadl rudovlásku za ramena, aby neskončil na zemi.
"Hej!" odskočila od něj rusovláska, Dvanácterák zavrávoral a poroučel se k podlaze, nebyl ale lakomec a tak vzal Lily sebou na malé dostaveníčko s dlažbou.
"Ty, jeden…!" zuřila rudovláska.
"Ano, já, a jeden jsem taky, přece jenom, nevím, jestli by to hrad vydržel, kdyby tu bylo jen několik mých kopií." zašklebilo se na ni to střapaté pako a elegantním švihem se zvedlo, přičemž stačilo ještě natáhnout k Lily ruku.
Rusovláska na ni chvilku nedůvěřivě koukala a pak se rozhodla ji přijmout. Vyskočila na nohy s poděkováním tak tichým, jako Mandin potlačovaný smích, vyrazila s kamarádkami po boku a Poberty v zádech na hodinu přeměňování.
Bylinkářství se vleklo, jako obvykle. Neobvykle zamlklí byli však tři kluci z Nebelvíru.

"Co myslíte, chystají něco?"naklonila se ke kamarádkám Kate, zatímco pozorně sledovala Poberty.
"Proč myslíš?" zamrkala Mandy, stále si nepřiznala, že i Remus občas něco vyvede, pro ni to byl pořád hodný chlapec, problesklo Lily hlavou.
"Jsou moc zticha." prohlásila potichu černovláska, když provrtávala Siriuse vražedným pohledem, ten se na ni celou dobu smál.
"To je fakt." přitakala rudovláska a zamračeně pohlédla na ztichlého Pottera.
"Pane Blacku, pane Pottere a i vy pane Lupine, běžte pomoci támhle dívkám, na tohle je potřeba síla." ozvala se znenadání profesorka Prýtová a tímhle proslovem si vysloužila dva zděšené ksichty, dva vítězoslavné úsměvy a dvě poloviční pousmání.
"Ták, Evansová, s čím začneme?"
"S tím, že vytáhneš támhletu kytku z květináče a přesadíš jí sem." zavrčela na Pottera Lily.
"No, já myslel pusu, ale tohle taky není špatný začátek." zazubil se na ni, a jejich spolustolovníci vybuchli smíchy.
"O té puse si můžeš nechat jenom zdát." ušklíbla se na něj rudovláska.
"Nechávám, a vsadím se, že ty sníš o mě!" zašklebil se, ale hned na to se rozesmál, protože Lily zrudla a na chvilku jí došla slova.
"Jo, bohužel ty sny končí dřív než tě stačím uškrtit." zadívala se na něj pevně rudovláska, jejíž tváře měli stejnou barvu jako její vlasy.
"Nelži." naklonil se k ní brýlatý chlapec.
"Nelžu." vydechla lehce rozklepaným hlasem.
"Ale lžeš." zasmál se těsně u jejího ucha.
"Kate!" zakvílela Lily více než ochotná skočit Jamesovi okolo krku a plnit každé jeho přání, potřebovala probudit.
"Ano?" zeptala se černovláska s očima přilepenýma ke své kamarádce.
"Pomoz mi!"
"Oukej! Aquamenti!"nebelvírského chytače a dívku jeho snů, okamžitě zmáčel silný proud vody.
Oba dva zaječeli a Lily chmurně poznamenala: "Z deště pod okap."
"Co to tu děláte?!" zjevila se vedle nich opravdu hodně naštvaná profesorka.
"Kytičky potřebovaly zalít." usmál se na ni nevinně Black a ostatní mu horlivě přikyvovali.
"Ještě jednou…" pohrozila madam Prýtová a odkvačila si to zase dál.
Ještě v polovině dějin čar a kouzel se tahle šestice tlemila Siriovu vysvětlení díkybohu si jich profesor Binns nevšímal, a tak vyvázli bez školního trestu a společně zamířili na oběd.

"Co si asi na dnešek Křikla vymyslí?" zeptal se zamyšleně James s vidličkou na půli cesty k ústům.
"My bychom si měli vymyslet něco na něj." zasmál se Black.
"Pomůžete nám?" otočil se Potter na dívky.
"Cože?!" Lily byla trochu vyvedená z míry.
"No, pomůžete nám si z Křiklana vystřelit?" trpělivě jí vysvětloval James.
"Kdyby jste to nebyli vy, tak bychom šly" zabodla Kate vidličku do brambory.
"Co proti mně máš, Phillipsová?" řekl zničeným hlasem Sirius.
"Všechno." odpověděla netečně černovláska.
"Zlato, nebuď taková." pohladil ji Black po vlasech. Kate se ihned naježila.
"Jak se opovažuješ mi takhle říkat!" vylítla.
"Klídek, vždyť on je tvoje zlato…" snažila se jí uklidnit Lily: "taky ho pořád kopeš."
Se salvou smíchu se dívky odebraly na lektvary.

O přestávce mezi hodinami lektvarů se s Pobertama dohodly na postupu toho žertu. Kluci museli uznat, ač se to nezdá, ty holky měly spoust nápadů.
"Ale já nevím, jestli to zvládnu." vrtěla hlavou rudovláska.
"V pohodě, Evansová, ječíš jako málo kdo." zašklebil se na ni Potter.
"To ti teda děkuju." zabrblala.
"Náhodou to byl kompliment!" ohradil se.
"Vážně nerad vás ruším, ale už jde." syknul směrem k nim Sirius. Oba dva zmlkli a šli se posadit.

Po deseti minutách dívky s křikem vyskočily a utíkaly od stolu.
"Co se děje?" ptal se jich hned Křiklan.
"Tam… tam…" blekotala Kate a ukazovala na jejich stůl. Profesor přišel blíž a sklonil se nad pracovní desku.
"Čáu." ozvalo se laškovně z podivně zubaté kytky, která polehávala na lavici trojice nebelvírských dívek: "tak co, dáme dneska večer nějaký to vínečko?"
Ten výraz na Křiklanově tváři stál za to. O několik minut později se zase normálně učili, kytička zmizela v nenávratnu, avšak nervózní byl profesor pořád. Nikdo se mu nedivil, pozvání na rande není zrovna obvyklá řeč čarovných rostlinek. I když Poberti a kupodivu i holky se vydrželi smát až do konce vyučování.

"Máš trénink?" zeptala se neúčastně Lily při cestě do ložnice, aby si odložily učebnice. Kate přikývla.
"Tak vyřiď Potterovi…"

"Jamesi?" černovláska přistoupila ke kapitánovi nebelvírského famfrpálového družstva.
"No?" otočil se k ní.
"Mám ti od Lily vyřídit, že se od nás máte držet dál, už jí bolí celý obličej od toho jak se pořád směje." ušklíbla se.
"Hm…" posmutněl Potter.
"Jo a ještě něco, myslím, že povoluje!" mrkla na něj a naskočila na koště. James tam chvilku stál a na jeho tváři se začal tvořit úsměv, bude jeho, pomyslel si a vzlétl do vzduchu za ostatními.

"Ahoj." Mandy sotva zvedla hlavu, jejich kamarádka sice byla zajímavá, ale momentálně ji a Lily zaměstnávala snaha nedostat z obrany proti černé magii trola. Přece jenom, rupnout z tohohle předmětu by bylo potupné.
"Je ta esej těžká?" zeptala se Kate, která před několika minutami přiběhla a snažila upoutat na sebe pozornost již hodnou chvíli.
"Ne, jen nesnesitelně dlouhá." zamumlala rudovláska.
"Udělám jí po večeři, teď se pojďte najíst, McGonagalka i ostatní učitelé počkají." zahlaholila černovláska a táhla své dvě přítelkyně do Velké síně.
"Co to tu provádíte, dámy?" ozval se za namáhanou Kate Black. Černovláska se zamračeně otočila, ale náhle její tvář rozzářil úsměv.
"Kluci, vy mi jdete rovnou do rány, potřebuju pomoct s nima." kývla na ty dvě stojící vedle ní.
"S radostí." zazubil se Potter a velmi, velmi rychle popadl nicnetušící Lily do náruče. Mandy, smířená a dokonce i šťastná ze svého osudu se nechala dopravit na večeři podobným způsobem jako Lily, v náručí Rema.
"A co ty, princezno se strachem z flirtujících kytiček?" zamrkal na již osamělou Kate Sirius.
"Co já? A flirtujících kytek se nebojím, teda, pokud ti by nebyly moc podobný." zamručela.
"Se uvidí," zašeptal pobaveně: "nejdeš na večeři."
"Proč bych nešla, jdu!"
"Ne nejdeš." zasmál se a zvednul překvapenou černovlásku. Trysk by nevystihoval rychlost jeho pohybu, ona se Kate docela vztekala a udržet ji byl celkem velký oříšek. Až pár kroků před Velkou síní zpomalil a přitiskl si ji blíž k hrudi.
"Pusť mě, Blacku!" zavrčela na něj.
"Jak si má paní přeje." oznámil jí a prudce uvolnil svoje ruce. Černovlásku zachránila od tvrdého přistání na zemi, jen vlastní rychlost. Omotala mu paže kolem krku a ještě chvíli vrávorala.
"Hm, takhle je to příjemné." zamumlal jí do ucha a následně se začal nezastavitelně smát, když od něj odskočila.
"Máš hlad? Tak si dáme něco k zakousnutí." zašklebil se na ni, velice dobře si vědom toho dvojsmyslu.
"Drž pusu." na to jediné se zmohla a vešla do síně, aby se stala svědkem další hádky Lily a Jamese, jenže se tak nestalo, nebo ne úplně.
"Ještě jednou na mě šáhneš a je z tebe mrtvola!" vyhrožovala právě rudovláska.
"No, nemyslel jsem si, že máš takovýhle vkus, ale jestli tě těší spát s mrtvolou, tak klidně." zeširoka se usmál.
"Zdá se, že mě neznáš." nenechala se vykolejit Lily, ale začínala nabírat do tváří rudou barvu.
"Znám tě dost dobře abych znal tvé postelové choutky." teď se zubil tak silně div si ty zuby nevylámal.
"Ty jsi mojí postel neviděl ani zdálky." odpálkovala ho.
"Kdo mluví o TVOJÍ posteli." zamrkal na ní.
"POTTERE!" vybuchla rudovláska.
"Ano, zlato?"
"Drž hubu! Prostě zmiz a už se nevracej, radši bych vlezla do postele s horským trolem, než s tebou!"
"To bude tím, že už s Dvanácterákem v posteli byla." poznamenal znalecky Sirius. Měl neuvěřitelný štěstí, že ho Lily neslyšela. Bohužel, Kate ano, takže schytal parádní pohlavek.

Dívky bez váhání následovaly skoro nachovou rudovlásku do společenky, bez večeře.
"Bože!" dosedla rusovláska do křesla u krbu.
"Jsem tu!" zahlásil Potter a bez rozpaků jí zvednul a sedl si místo ní, ona měla vyhrazené stanoviště na jeho klíně. Sklopila hlavu a když ji zase zvedla podívala se na strop: "Proč já?"
"Protože mě miluješ." dostalo se jí pohotové odpovědi od nebelvírského chytače.
"A ty mě taky?" zeptala se, náhodnému pozorovateli by se to mohlo zdát normální, ale tomu, kdo Lily alespoň trochu znal, by věděl, že to rozhodně normální není.
"V pátek je ples, co uspořádat v sobotu oslavu?" vyhrkl Sirius, pokoušejíc se dostat se blíž k černovlásce, než na délku paže.
"Proč?" otázala se ho Kate.
"Proč ne?" pokrčil rameny.
"Protože se na plese hodně lidí opije a budou dlouho vzhůru, tak by nemuseli druhý kolo zvládnout." usmál se Remus.
"Hm, tak v neděli… ne to by nebyl dobrej nápad, možná chlastačka po plese?" přemýšlel nahlas Black.
"Já tě miluju už dlouho." zašeptal James. I když jí tahle slova rezonovala v uších, vykročila rudovláska k ložnicím, zbylé dvě dívky jí následovaly. Mandy ztracená v myšlenkách, které se patrně týkaly Remuse, Kate udivená z tohohle podivného gentlemanského Blacka, a Lily překvapená svou reakcí na Pottera.

"Bojím se pátku." vlezla si černovláska do postele.
"Proč?" ptala se jí hnědovláska.
"No jo, ples! Jak já to s Potterem vydržím? Upřímně se dost bojím, dokonce ho začínám mít i trochu ráda." vrtěla hlavou rudovláska, než zhasla světlo. Kate se na rtech objevil ďábelský úsměv, i kdyby musela jednat s Blackem, tohle se Potter dozví, nebo radši těm dvěma pomůže a to i v případě, že by se ta pomoc týkala spolupráce se Siriusem.
Zaujatá svým plánem si nevšimla, že ho nazvala Siriusem a ne Blackem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lilly Lilly | E-mail | Web | 5. srpna 2013 v 19:25 | Reagovat

jee báječná kapitola!!! Ať žijí kytičky!! :D no a tak se těším na další kapču, jak jim vyjdou rande-plesy :D taková romantika, já to jejich škádlení miluju. Umíš to popsat tak poutavě!! A navíc se tady směju u počítače jako blázen a nikdo doma nechápe proč :D taky kouzelné. a to jen dík Tobě! :D

2 Domča Domča | E-mail | Web | 7. srpna 2013 v 12:48 | Reagovat

Je to úža úžasná povídka.Strašně se u ní tlemim a to nejen u téhle kapitolky. :-D  :-D  :-D Prosím prosím co nejdřív další kapitolku,ale nebudu zklamaná,když to nebude hned,protože já chápu,že nemáš čas pořád jen psát další dílky.Takže těším se,ale nejsem zklamaná.
PS:Omlouvám,že píšu až teď ale tak jsem se do toho ,,zažrala,, ,že jsemněměla čas komentovat to. :-D  :-D  :-D  :-P  :-P  :-P  :-P

3 nhoriel nhoriel | Web | 10. srpna 2013 v 17:21 | Reagovat

Konečně Sirius v akci! Už jsem si myslela, že tam vůbec nedostane prostor. Ovšem opak je očividně pravdou :-)

4 Cather Cather | Web | 11. srpna 2013 v 10:16 | Reagovat

[1]: díky, věř mi, že takovéhle stavy u počítače dostávám docela často, ale naši si zvykli :D

[2]: děkuju, opravdu netuším, kdy bude další kapitolka, pokud jí už mám napsanou tak dneska, musím se mrknout ;-)

[3]: dík, no s Blackem mám ještě nějaké plány :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.